Sapropel

Sapropel (z rečtiny σαπρός – shnilý, πηλός – kal, bahno;^[1] nebo též hnilokal)^[1] je organické bahno (kal) vzniklé rozkladem odumřelých vodních organismů.^[2] Sapropel je výchozí látka pro vznik přírodních uhlovodíků jako je zemní plyn a ropa. Sapropel je zpravidla bohatý na řasy, spory a pylová zrna. Příměs sapropelu způsobuje tmavé zabarvení (sapropelitický jíl, vápenec). Hornina, jejíž hlavní složkou je sapropel, se nazývá sapropelit, je hořlavá a patří ke kaustobiolitům.^[2] Sapropel se také vyskytuje jako usazenina z odumřelých organizmů na dně nádrží.^[3] Tato odebraná vyhnilá část rybničního, říčního nebo jiného sladkovodního dna se mnohdy využívá pro zúrodnění půdy.^[4]